Čas je nepřítel..

Pevně doufám, že jakmile mi skončí mateřská dovolená, budu si moci tímto příspěvkem připomenout, jaké to je nemít do čeho píchnout a upnout se na jeden okamžik - porod. Dny mají najednou 48 hodin a Vy se modlíte, aby jste mohla strávit, alespoň jeden den v práci. Marné to přání. To, že Vám ostatní říkají ať užíváte volna, spíte do sytosti a užijete si "naposledy" sama sebe.. je naprosté mrhání časem. Sama si totiž připadáte, že tohle nicnedělání nikdy neskončí. Za svůj i když ne moc zajímavý život jsem ještě nestihla zahálet, byla jsem pilný student a následně velký dříč, kterému den nestačil na to, aby stihl všechno, co chtěl a ještě si sám sebe užil. Zajímalo by mě, kdy v sobě člověk najde ten správný střed, kdy dny budou mít přesně tolik hodin kolik chci, kdy stihnu všechno, co jsem si stanovila a ještě si sama sebe užiju. Naivní představa? Neřekla bych však, že nesplnitelná.  

Chce to právě tu správnou strategii, kterou se mi zatím nepodařilo najít. Tím bych chtěla zdůraznit slovo zatím. I když nejsem moc velký optimista, musím věřit, neztrácet naději a užívat drobných radostí, kterými jsou mi v těchto dnech (byť to musí znít hrozně) kopance od mého syna. 

Odpočítávání.. 17..18..19..

Jestli jsem si nikdy předtím nedokázala představit jaké to je, když se cítíte jako časovaná bomba, tak teď to vím bezpečně. Vzhledem k tomu, že pátý měsíc klepe na dveře začínám být mírně nervózní, a to dokonce tak, že jsem si sestavila plán pro odpočítávání a ještě víc se utvrdila v tom, že přituhuje a určitě to není tím, že začal únor, ale tím, že se pomalu, ale jistě blížíme do poloviny čekání na onu událost. Ano, přiznávám.. mírně nervózní je opravu slabé slovo. Zajímalo by mě, jestli existuje pojem těhotenská hysterie, věřím, že bych ji do Wikipedie dokázala docela slušně zformulovat. Když totiž zadáte do Google formulaci výbava pro miminko, možná Vám při pročítání článků přibude i nějaký ten šedivý vlas. :D

Ale dost o stresu, ten ničemu nepomůže, chce to plán, přímo těhotenský plán. Upřímně musím říct, že ať nosím na stůl víc a víc kancelářských pomůcek typu - papír, propiska, obyčejná tužka, guma, pravítko, tak papír pořád zeje prázdnotou. Za svůj život už jsem sestavila několik, řekla bych, pěkných desítek různých plánů, kalendářů a podobných ptákovin, díky, kterým mám pocit, že můj život jde tím správným směrem... Samozřejmě pouze v případě, že plán plníte. Máte to taky tak?

Takže úkol příští dní je jasný.. sestavit BOJOVÝ PLÁN, určitě se o něj s Vámi podělím. 

DNEŠNÍ DROBNÁ RADOST: Bylo 4.2.2016 a já jsem na zahradě sbírala špenát k obědu, asi o tři hodiny později přišla obrovská bílá a nádherná chumelenice. Miluju paradoxy. 

Cestou necestou... :)

Vždycky jsem byla zastáncem názoru, že JÁ budu mít dítě až tehdy až JÁ budu chtít. Ale víme všichni, že člověk míní, "vesmír" mění. Tak ano, už i já tomu věřím. Poté, co jsem se několik let rvala s problémy z části způsobenými i antikoncepcí, rozhodla jsem se jí zbavit, a to navždycky. A i když existuje spoustu dalších možností, nic nebylo pro mě. Ve svém téměř čtvrt století jsem chtěla své nastřádané problémy vyřešit dlouhodobějším detoxem a celkovou změnou životního stylu (o tom, že ten starý stál za prd, se určitě zmiňovat nemusím, známe to všichni, žijeme přeci ve 21. století). Markantní změna měla přijít právě oním překopáním navyknutého stravování a změnou zaměstnání, které mi bralo energii. 

Ona změna, která měla jasný cíl, zapříčinila změnu nalajnované cesty, kterou jsem tak pracně naplánovala. Čištění organizmu, rok a půl bez hormonální antikoncepce a především již zmiňovaný vesmír (volně přeloženo já) chtěl, abych se ubírala jiným směrem = směrem mateřství. Po prvotním šoku přišlo jakési "smíření" a pocit, že takhle PŘESNĚ to má být. 

Ráda bych touto cestou vyjadřovala sebe sama a pocity, které mám jako budoucí maminka, a to jak ty pozitivní, tak i ty negativní, avšak vždy s myšlenkou toho, že za vším musíme hledat NAŠE DROBNÉ RADOSTI a těšit se z nich. 

Blog o mateřství, zdravém jídle, pohybu, životních radostech i problémech a možnost najít tak sama sebe.

DNEŠNÍ DROBNÁ RADOST: Všeobecné rozhodnutí něco napsat. :)